Vážení, nejsem sice rodák z Felbabky,narodil jsem se v Tlustici a od roku 1945 bydlím v Dolním Rychnově u Sokolova. K Felbabce mám ten nejkrásnější vztah. Již jako malý kluk jsem za války chodil s rodiči pěšky k babičce Arnoštové na Felbabku. Jak jsme přicházeli po silnici před Felbabkou a v dáli jsem viděl hospodu u Šmídů s malou "věžičkou" na střeše už jsem se těšil na babičku. Když mi bylo sedm let v roce 1945 jsme se odstěhovali do "pohraničí". Na Felbabku jsem jezdil každý rok na prázdniny. Měl jsem tam mnoho příbuzných: teta a strejda Houskovi, teta Čistých, v Hampachrovně bydlel strejda Karel Arnošt, teta Andělová a já už si ani na všechny nevzpomenu. Babička bydlele nejkdříve u hřiště (už nevím, zda to bylo u Hrkalů a nebo se jmenovali jinak?!) a později naproti hospodě u Šmídů. Ještě si pamatuji hospodu u Mráčků, koloniál pana Kočárka, cestáře pana Císaře, kam jsme občas chodili pro podmáslí, když paní Císařová tloukla máslo. Do bandasky nám přidala hroudu másla a to byla potom večeře!. A nezapomenu na večery na hřišti, kdy jsme jako děti dlouho do noci hráli hry a domů se nám nechtělo.A ráno se šlo na borůvky do Ostrého, nebo na houby a na klestí na topení. Také si pamatuji na spisovatele pana Sezimu, bydlel v domku na konci Felbabky, kde jsme ho často, jako starého šedivého pána s mladou a hezkou paní potkávali, když jsme se chodili koupat do Rejkovic ke splavu a nebo lesem k "lopatárně" Dnes už se na Felbabku dostanu málo. Ale nezapomenu. Byla mi mládím a když projíždím vaší i mojí Felbabkou, mám slzy v očích a zrychlí se mi tep. Je mi dnes přes sedmdesát let, ale na tebe, moje milovaná Felbabko nemohu nikdy zapomenout. Jsi pro mne vzpomínkou na krásné mládí, i když jsem v tobě trávil jen dva měsíce prázdnin každý rok. Nezlobte se vážení přátelé, že jsem se tolik zahleděl do svého mládí. Ale už dávno jsem chtěl někomu říci, jak mi bylo na Felbabce dobře. Dnes jsem náhodou zadal na internetu to sladké jméno "Felbabka" a když jsem se dostal na vaše stránky, neodolal jsem. Děkuji ti milá Felbabko, že jsem mohl své mládí prožít právě u tebe. A vás prosím o prominutí, že jsem se tak rozepsal. Váš Červenka Miroslav